Tak jsem trochu smutná, naštvaná nebo nevím co vlastně. Včera jsem měla takovej hloupej nápad. Ráno jsem vstala v osm a říkala jsem si, že když mám volno, bylo by fajn vymyslet nějaké smysluplné zaplnění dopoledne. Vrhla jsem se tedy na výrobu šperků na blížící se festival a k tomu jsem si pustila záznam procesu…
Autor: teedacz
Ona
Proč o ní píšu. Znáte to, jak potkáte slečnu s pankáčem na hlavě, tak růžovým, že z něj nemůžete spustit oči? Nebo když potkáte jinou s tak krásnými šaty, že na ně musíte pořád koukat, připadáte si hloupě, ale nemůžete si pomoct? Přesně takhle totiž působí ona. Je tak zvláštní, že na ní musíte nevychovaně…
Domácí chleba s vajíčkovo-řeřichovou pomazánkou
A je to tady. Je po Velikonocích a mě se tu nahromadilo vajíček, že bych s nima postavila další Karlův most. Z toho je jediného úniku. Pomazánka. A jestli chci, aby se snědlo tolik pomazánky, musím tomu dát něco extra. Ehm, co třeba ji mazat na domácí, ještě horký a křupavý chleba? 🙂 Vajíčková pomazánka…
Zpola pohádka, zpola past
Thomas Mann – Smrt v Benátkách „To byly Benátky – ta lichotná a podezřelá krasavice – to město zpola pohádka, zpola past na cizince, v jehož hnilobném vzduchu kdysi hýřivě bujelo umění a jež vnuklo hudebníkům zvuky, které ukolébávají a záletnicky uspávají.“ Thomas Mann byl německý prozaik a esejista, se kterým se každý z nás…
Velikonoční muffiny a další pečení
Mám ráda Velikonoce. Člověk se může vyřádit a popustit uzdu fantazii. Nabídnu vám to, co se mi podařilo všechno napéct letos během jediného dne pátečních příprav, abych stíhala už v sobotu rozvážet výslužku rodince. Za deset hodin stihnete všech těchto pět receptů a mazanec a beránka dvakrát. To víte, jsem spořilka. Jak jednou rozehřeju troubu,…
Lži a čtení myšlenek
Dělala jsem to jako malá a dělám to i teď. Lžu. Lžu, když mám pocit, že pravda by mě potopila v očích ostatních. Když se mě Martin v páté třídě zeptal, jestli kouřím, okamžitě jsem odpověděla, že jo. Říct že ne, to by bylo skutečně degradující a když se vám kluk líbí, musíte mu odpovídat…
Pařátky a strkanice
/Ptáci díl 2./ jak to začalo najdete TU / KONEČNĚ přiletěli ptáci do mého krmítka a cpali se jak šílení. Už je to delší dobu, co jsem psala, že čekám bez útěchy tři měsíce na ptáky. Ale všechno je jinak. Je to dva týdny, co ozbrojená skupina sýkorek atakovala naplněné krmítko. Jásala jsem a…
Tiramisu
Je to jako dýchat svěží večerní italský vzduch. Rozpustí se vám na jazyku a kakaovo-kávová chuť si vás obtočí kolem prstu. Užijte si své malé Dolce far Niente, tu božskou sladkost nicnedělání, ve které Italové tolik vynikají. Najděte si krásné místo a ponořte se do nadýchané hebké pochoutky. Co je potřeba:…
Běh na dlouhou trať
Doporučují pustit si k tomu třeba televizi, aby se člověk nesoustředil na to, jak dlouho běží a pohyby vykonával mimoděk. Odstěhovala jsem tedy část nábytku, připravila prostor, hodiny otočila zády, aby mě to nelákalo na ně koukat a dala jsem se do toho. Mám pro vás radu. Nedělejte to. Je to opravdu hloupé. Nejen, že…
Louky, silnice, lesy, lidé, města …
… krajina ubíhá a já jsem nalepená na skle. Uvažuju. Malá meditace v rytmu kolejnic. Myšlenky bloudí po okolí a točí se kolem cíle. Někdy je to daleko, jindy je to blíž. Záleží, na jaké trase zrovna jedu. Na trase České Budějovice – Plzeň Bylo mi tenkrát asi 14 let. Věděla jsem, že až uslyším…
Kunžvart
Jednodenní výlet do lesů, luk, strání a hradů Pokud toužíte spatřit zříceninu Kunžvart, není lepšího řešení, než sednout na vláček a nechat se dovést na zastávku v Lenoře. Než vyrazíte do lesů, můžete omrknout zdejší venkovní pekárnu chleba. Je to milé zastavení. A pak už honem na pěšinu. Lenora – Strážné Cesta do Strážného vám…
Jak jsem se seznámila s Harukim
To jsem celá já. Nabalovačka. Jdu do knihovny a chodím mezi regály. Člověk by řekl, že si prostě mohu jednu knihu vybrat a jít. Ale ne. Já hledám to, co potřebuji a mezitím se jich na mě nabalí deset!, které mě cestou zaujmou. Nezřídka se tak stává, že odcházím z knihovny a prohýbám se pod…
Začátky, konce a jarní sliby
Tohle by neměl být konec. Měl by to být začátek. Ale pokud by měl někdo po přečtení pocit, že jsem v koncích, není daleko od pravdy. Jak to vlastně začalo. Jednou jsem běžela na autobus. Já, sportovkyně, taekwondistka, volejbalistka, basketbalistka, gymnastka, cyklistka, výletnice a já nevím, co všechno mě to vlastně za ten…
Doteky Jana B.
Jan Balabán – Možná že odcházíme „Je čas hledat i čas ztrácet.“ Věta uvozující tuto sbírku je nadevše výmluvná. Nic víc by vlastně ani nebylo třeba psát. Jan Balabán ukazuje lidi hledající, co ztratili. Ztracené lidi, co hledají. Čas který neplyne, protože je někde ztracený. I s lidmi. Pokud otevřete tuto knihu nesoucí titul Možná že…
Momentální dokonalost bytí
Nemůžu si vzpomenout, kdy mi kdo naposled na otázku „Jak se máš“ odpověděl jinak než – „Je to blbý, na levačku, vyhodí mě, nevzali mě, nesehnal jsem, nemám, chybí mi, poslední dobou nic nestíhám„. Vlastně si nepamatuju jediný moment, kdy by mi někdo vykládal, jak je to všechno skvělý, nepočítám-li ovšem hodiny angličtiny, kdy všichni…
Hobití nora – Banánový dort s kousky čokolády
Tak. Chtěla bych vám povědět o tom, jak jsem na podzim pekla dort na narozeninovou oslavu ve stylu „Pána prstenů“. Nechtěla jsem, aby to byl jen tak ledajaký dort, a tak jsem vsadila na banány a čokoládu v hobitím stylu. A musím vám říct, všichni se olizovali až za ušima. 🙂 Co je potřeba a…
Štěstí v kousku sýra
Dneska to na mě nějak dolehlo. Už jen necelé tři měsíce do státnic. Přes sto okruhů z historie. Dalších padesát z češtiny. Ještě jsem nezačala. Nikdy se to nemůžu stihnout naučit. Vyhodí mě. Zůstanu bez vysoký školy. Budu muset vzít kytaru a sedět někde v cizině na hlavním nádraží a doufat, že jim budu připadat…
Jahodový čokoládový dort
Jahody. Zase ty smyslné, krásné jahody, tak šťavnaté a tak sladké. A ta čokoláda. Tak křupavá a hebká. Člověk by se v ní nejradši rozpustil. Podobný dortík jsem tu už zmiňovala. Tentokrát jsem ho ale dělala velký a trochu vylepšený. Nevydržel ani den. Byl sněden rychle a zběsile. Rvačka o jahody. Rvačka o čokoládové plátky….
Jak jsem se seznámila se Sophií
Na základce jsem ji potkala poprvé. Setkání na prvních sto stran. Bylo to příliš brzy. V prváku na střední to bylo podruhé. Tentokrát na sto padesát. Ale k tomu, abych ji opravdu našla, bylo potřeba o pár let později stran sedm set. Nebudu tu psát žádný rozbor knihy. To si můžete najít od všech těch…
Čekání na ptáky
Začalo to nevinně pár slovy. Já chci ptačí budku. Krmítko. Chci mít na balkoně spokojený ptáčky. Budu se na ně dívat Budu je krmit. A fotit. Bude to príma. Pak přišel Jirka a povídá mi: „Hele, to jsou hrozný ptáci vopruzáci. Já je měl na koleji za oknem. Fakt hrůza. Nejdřív jsem je krmil, ale…
Studentský baretík – Dort plněný bílou čokoládou
Řeknu to na rovinu. Bílou čokoládu moc nemusím. Je na mě moc sladká a mám radši hořkou. Ale! Jsou lidé, jako moje mamča, kteří se po téhle sněhově-smetanově-krémové lahůdce mohou utlouct. A přesně pro takové lidi je tenhle elegantní dortík. Já ho výročně pekla k velkému životnímu datu, ale jak s ním tvarově či záměrově…