když jde člověk stále rovně, daleko nedojde
Pekla jsem ho jako součást většího dortu o třech korpusech. Je ale o tolik jiný než jsem u korpusů zvyklá, že zaslouží samostatný recept. Není to takový ten klasický suchý kakaový piškot. Je to velmi vláčné a vlhké těsto, hodně tmavé a hutné. Chuťově je sám o sobě skvělý. Nechala jsem ho péct na horkovzduch…
No. Já vůbec neměla v plánu sem ten recept psát. Je to vlastně dost jednoduchý a říkala jsem si, co bych na tom asi tam mohla rozepisovat, že. Ale fakt je, že i když tuhle kombinaci občas dělám, tak se vždycky koukám do notýsku, jak že to vlastně bylo. Takže sepsat to, možná není úplně…
Ke každému Jing by mělo existovat jeho Jang. Stejně tak se stalo zvykem, že když už máte rohlíčky vanilkové, doplnit je těmi kakaovými je jen otázka vyváženého talíře a chutí. Dělávala jsem trochu jiné, ale pak jsem vyzkoušela tenhle recept a bylo jasné, že se s ním už nerozloučím. Troufám si říct, že nebudete schopni…
Klasika. Nemůže doma jednou za čas chybět. Jakmile má někdo mlsnou, tak to naházíte do misky a za chvilku je to upečený. A pak si jen lebedíte spolu se sklenicí mléka. Co je ale zajímavé, neznám snad nikoho, kdo by ho dělal stejně. Zřejmě máme každý doma ten svůj vlastní nejlepší recept. 🙂 Co je…