když jde člověk stále rovně, daleko nedojde
Každé Vánoce stejný scénář. Upečeš rohlíčky, linecký, taky vyrobíš vosí hnízdečka, pracny a kdovíco ještě všechno. A pak přijde ten moment, kdy v lednici zůstane miska bílků, protože z nějakého tajemného důvodu, všechno vánoční cukroví vyžaduje jen žloutky. Co s tím? Trochu bílku padne na polevu na perníčky, z něčeho se dá udělat sněhové cukroví,…
Je jako peříčko. Ztělesněná hebkost. Kokosový vzduch a šťavnaté tóny malin. Zamilujete si ho. Nedá vám spát. Ti, kterým ho podávám, mě zbožňují. Nemohou se ho nabažit a nikdy ho není dost. Ráda ho dělám maličký. Soukromé osobní sousto, malý dárek pro každého, kdo ochutná. A čím je ho méně, tím víc ho chcete. .)…