když jde člověk stále rovně, daleko nedojde
Vůbec nemám čas. Fakt na nic. Tedy na nic, co bych měla. A když už mám čas, tak ho špatně využívám (flákám se!). Stává se ale, že něco poetického do toho života přece jen musím vtěsnat. Třeba tenhle dortík. Narozeniny se zkrátka odložit nedají. Takže tady je moje přání. Maličké, jemné, nadýchané, s trochu alkoholu….
Je to stejný typ dortu, jako dělávám vždycky. Můj oblíbený sachrův korpus a ten nejvděčnější lehoučký šlehačkovo pudingový krém. Jenže tentokrát tu hlavní roli hrají pistácie. Nevím proč, ale když jsem se chystala péct dort na vernisáž k výstavě Place and Taste, zdálo se mi, že se žádná jiná chuť ke skupině umělců nehodí tolik…
Povím vám o čokoládovém snu. Možná mi neuvěříte hned, ale teprve až když se vás ta chuť dotkne. A pak neodoláte nikdy víc. Pojďte si ho upéct… Co je potřeba na těsto: 100g hořké čokolády 100g změklého másla 100g moučkového cukru 1 špetka soli 5 vajec 70 g mletých mandlí 2 lžíce kakaového prášku 80…