když jde člověk stále rovně, daleko nedojde
Ne, tenhle není podle babičky, tenhle je podle dědečka. Nikdy jsem nikde nejedla lepší. Vyprosila jsem si recept a jiné saláty se můžou jít bodnout, nesahají téhle verzi ani po kotníky. Mirek říkal, že je prý jak od jeho maminky. Má pravdu. Každý si řekne „domov“, jakmile ho ochutná. Takže tak. Letos už mám Štědrý…
Zkrátit plánovanou dovolenou znamená prodloužit tu neplánovanou. Za neplánovanou dovolenou počítám všechen volný čas, který vám zbyde, a vy s ním můžete naložit podle svého. Péct, vařit, být líní, přečíst několik knih a – vydávat se na jednodenní vejletíčky. A přesně na ty je potřeba svačina! Když jsem je dělala poprvé, trochu jsem odflákla míry,…
Dneska jsem přišla domů pozdě, hladová, prochladlá a trochu smutná. Matně si pamatuji, že nám na střední škole říkali, že nervy nedorůstají. Na tenhle problém mám tedy jediné řešení. Nervy důkladně obalit. Mám na to hned několik receptů. Jeden z nich je právě na mé milované cmundičky nebo jak asi jiní lidé říkají – bramboráky….
Není na světě větší slasti, než když se vám tyhle plátky brambor spolu se smetanou rozpustí v puse. Zamlaskáte, znovu se oženete lžící a rovnou z hrnce splníte svá nejtajnější chuťová přání. Každý na to má jiný recept. A každý ví, že ten jeho, je ten nejlepší! 🙂 Co je potřeba: velká mísa brambor oškrábaných…