Tíha
/něco mě tíží, asi, snad ve vzduchu, nevím… / Otevřená, spadla jsem na zem jako kniha a stránky se mi … Continue reading “Tíha” →
/něco mě tíží, asi, snad ve vzduchu, nevím… / Otevřená, spadla jsem na zem jako kniha a stránky se mi … Continue reading “Tíha” →
(Už je to mu nějaká doba, co jsem tahle slova poskládala. Patří k mé kytaře, takže je to vlastně píseň. … Continue reading “Umřít znovu” →
Leť Stojíš proti světu. A díváš se mu vstříc rukama češeš vzduch a cítíš jeho vůni. Chceš křičet. Nebo se … Continue reading “Leť” →
(Když literární klub vypsal tvůrčí téma “živý stín”…) Když zavřu oči vidím tě všude v noci mě dýcháš do vlasů … Continue reading “Sny a stíny” →
(moje malá poezie proudech, které zmítají srdcem) Celý svět v kapce vody bezděky padá dolů. Padám s ním a tříštím … Continue reading “Svět k kapce vody” →
(moje malé veršování o kočičích nocích) Tlapka za tlapkou, když nocí tiše jdou, za smrtí i když nic je nenutí. … Continue reading “Černí kocouři” →
Někdy vám někdo chybí pro věci, které jste ani nevěděli, že vám mohou chybět. Vysezený důlek na rohu gauče, staré … Continue reading “O obyčejných věcech neobyčejně chybějících” →
(moje malá poezie o tom, že vzpomínky mají barvy, chutě a emoce) Vůně té chvíle mámivá, smělá. Vzpomínky na něj, … Continue reading “Jeho a její” →
(moje malá poezie o dopadech každodenních realit) Hořké objevy v nahořklém dechu s prázdnou skleničkou hořce a beze spěchu. Ledové … Continue reading “Slečna u baru” →