Tíha

Tíha

/něco mě tíží, asi, snad ve vzduchu, nevím… /

 

 

Otevřená,

spadla jsem

na zem

jako kniha

a stránky se mi

pomačkaly.

 

Cosi tu zůstalo,

tíha

nepřečtených slov

tiká.

 

Otevírá

moje prázdno

v tobě.

Tak trochu si mě svlékl

a nechal v dešti.

Potrestanou.

 

Že jsem tě

nepřečetla,

nehodila na zem,

nezmačkala tvé stránky.

9 Replies to “Tíha”

  1. Výborně napsáno, citlivě, vážně a přitom nepateticky. Docela by mě zajímalo – kdyby ses k téhle básničce vrátila s odstupem, třeba za rok – které části ponecháš,

  2. [6]: to je to kouzlo básniček. Člověk je v jednu chvíli napíše a už o pár minut později může být všechno jinak. Rozhodně ji tu nech. Bude ti připomínat, jak ses v danou chvíli cítila, a to je nejdůležitější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *