Jeho a její

Jeho a její

(moje malá poezie o tom, že vzpomínky mají barvy, chutě a emoce)

 

Vůně té chvíle

mámivá, smělá.

Vzpomínky na něj, na ni,

na jednu duši, dvě těla.

 

Její vlasy

jako pomeranče se skořicí

Jeho ruce

jako boj v kleci s lvicí

 

Její oči

jako lžíce borůvek a džíny

Jeho hlas

jako večer a hluboké stíny

 

Její rty

jako krev vlčích máků

Jeho něha

jako let divokých ptáků

 

Vzpomínky na něj, na ni,

na dvě těla a jednu duši.

Mámivá, smělá,

nikdo ji nezadusí.

7 Replies to “Jeho a její”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *