Jeho a její

(moje malá poezie o tom, že vzpomínky mají barvy, chutě a emoce)
Vůně té chvíle
mámivá, smělá.
Vzpomínky na něj, na ni,
na jednu duši, dvě těla.
Její vlasy
jako pomeranče se skořicí
Jeho ruce
jako boj v kleci s lvicí
Její oči
jako lžíce borůvek a džíny
Jeho hlas
jako večer a hluboké stíny
Její rty
jako krev vlčích máků
Jeho něha
jako let divokých ptáků
Vzpomínky na něj, na ni,
na dvě těla a jednu duši.
Mámivá, smělá,
nikdo ji nezadusí.

About The Author

7 thoughts on “Jeho a její

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *