Slečna u baru

(moje malá poezie o dopadech každodenních realit)

 

Hořké objevy

v nahořklém dechu

s prázdnou skleničkou

hořce a beze spěchu.

 

Ledové pohledy

v ledovém tichu

a mezi ledy na dně

ledovou hrdou pýchu.

 

Třpytivé oči

v třpytivých krůpějích

jsou přemítáním o dně

a třpytivých nadějích.

 

Hluboké rány

v hluboké duši

za každý krok

hluboce zkusí.

 

Hloupé myšlenky

v hloupých sledech

palčivé, vezněné,

o hloupých lidech.

 

Raněná v nitru,

hořká a ledová,

hloupě tam sedí,

třpyt očí schovává.

 

Raněná světem

samotou, láskou,

topí se skleničkou

s ledovou cháskou.