Slečna u baru

Slečna u baru

(moje malá poezie o dopadech každodenních realit)

 

Hořké objevy

v nahořklém dechu

s prázdnou skleničkou

hořce a beze spěchu.

 

Ledové pohledy

v ledovém tichu

a mezi ledy na dně

ledovou hrdou pýchu.

 

Třpytivé oči

v třpytivých krůpějích

jsou přemítáním o dně

a třpytivých nadějích.

 

Hluboké rány

v hluboké duši

za každý krok

hluboce zkusí.

 

Hloupé myšlenky

v hloupých sledech

palčivé, vezněné,

o hloupých lidech.

 

Raněná v nitru,

hořká a ledová,

hloupě tam sedí,

třpyt očí schovává.

 

Raněná světem

samotou, láskou,

topí se skleničkou

s ledovou cháskou.

 

 

10 Replies to “Slečna u baru”

  1. [2]: Moc děkuju. Je to mé, určitě bych sem nikdy nedala nic cizího .). Člověk to píše všechno do šuplíku a říká si, jestli to někdy někdo vůbec bude chtít číst. Když pak napíšeš něco takového, tak opravdu taju a tetelím se a stydím. 🙂

  2. Krásná tvorba.. Jestli je to opravdu tvoje.. Tak já nevím.. Ale měla by jsi v tom pokračovat a mělo by se o tobě dozvědět více lidí! Myla by jsi úžasná autorka! Smekám!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *