Zenitím si

Po neúspěchu prvního filmu, kde nevyšlo skoro nic, jsem vyfotila druhý film. Co se nestalo. Když jsem ho vymotávala, tak jsem si nedopatřením (!) pootevřela na chvilku deklík a to byla zásadní chyba. Osvícený film totiž není ideální věc. Nicméně se mi podařilo setkat se s jedním pražským pánem, který byla tak laskavý, že očíhnul jak mého Zenita, tak negativy. Shrnul, že foťák je naprosto v pohodě a všechno chodí jak má. První film mi nevyšel protože byl taky osvícen, takže patrně zase nějaké nedopatření. Jsem lama, co dodat. Nicméně mi odhalil na cloně ještě jedno kolečko, totiž pevnou clonu a musím říct, že to bylo milé překvapení. Jasně. Teď už to bude záviset jen na mých schopnostech.
Vyfotila jsem tedy i třetí film a tentokrát tam vyšly skoro všechny fotky. Pár jich bylo podsvícených, ale jinak to prostě šlo. S čím se potýkám? Třeba s velikostí obrazu. To co mám v hledáčku je menší plocha, než mi to vyfotí. Na to si budu muset dávat pozor. Se světlem je to těžký. Než mi budou clony automatické a důvěrně známé, to asi uplyne ještě mnoho vody. Nicméně pokrok tu je a já můžu vhodit pár fotek. Jsou to všechno věci, které by asi člověk jinak nefotil. Kraviny. Jenže když nevíte, jestli film vyjde, tak ani nechcete fotit něco na “vážno”. Takže kytky, kočka, příroda… prostě tak. Věci, kde vám nebude líto, když to neklapne. Ale tak, snad se časem budu moci posunout k něčemu normálnímu, že. 🙂
Drobky z 2. filmu – Fuji Color 200
…něco z toho mála, co mi nesežralo světlo… samo sebou, bez úpravy, jen scan..
Kvído

Kvído II.
Kvído III.
Balkónově
Drobky z 3. filmu – PhotoPorst Color 200
…maličkej průřez z tentokrát úspešného téměř 36 snímkového filmu… samo sebou, bez úpravy, jen scan..
Pěstuju rozmarýn.
Tohle je přesně příklad malého záběru hledáčku. Aneb, když chcete mít kočičí hlavu na žluté zdi, nechte si fóra jako hrom.
Ráno nad Hosínem. Je tu dobře vidět, jak jsem nezvládla barvy. Jó, učenej z nebe nespadl, že… Kdyby to člověk cvakal digitálně, má asi jistej úspěch. Je hezký, že s tímhle foťákem nad tím musíte dumat… 🙂
Nějakej nezbeda v oslnění. Taky ne úplně ideálně.
Jak jsem vyráběla korunku. A jak mi nešla doostřit. Velmi zrádná věc.
Večer v podskalí – asi jediná fotka v reálných barvách.
Kůrčička moje chlebová 🙂
Tak. Našlo by se i pár ostřejších fotek nebo s lepším světlem, ale nechce se mi sem dávat deset koček. Navíc, je asi dobrý přiznat chyby. A je jich mraky. Od barev a světla, přes kompozici, je toho nepočítaně. Ale to nevadí. Příště lépe! 🙂 Jen otázka, poznáte rozdíl ve filmech? Nebyl Fuji lepší než Phorst? Hm. Já totiž nevím.
Příště to ale bude černobíle. Snad. Když se nic ne… zhatí. Založila jsem si totiž jeden slibnej Ilford B/W 100. Jsem napnutá. Ale nebudeme předbíhat. Víte jak to bývá, možný je všechno…

About The Author

17 thoughts on “Zenitím si

  1. Myslím, že spoustu zkušeností ze Zenitu uplatníš i s lepší technikou. Začíná to ale vypadat dost dobře. Mně se třeba líbí právě oslněnej nezbeda. To mi řekni: oslněnej byl sluncem, které jsi měla v zádech, nebo bylo ve skutečnosti pod mrakem a měla jsi v oslňování sólo? 🙂

  2. Já bych ty Tvoje fotky vůbec nezatracovala! Mně se líbí téměř všechny! A víš, co jsem dělala dřív já, když jsem fotila na film? To, co dělával vždy můj tatínek – vyučený fotograf. Vyndavala jsem film z foťáku potmě v koupelně. A nic se nemohlo osvětlit.

  3. chce to cvik, ale neboj, do toho přijdeš… každý foťáček chce trošku něco jiného a jinak se chová, takže je logické, že si musíš zvyknout na novoty 🙂 škoda, že ten scan tak vyžral barvy. ale i tak jsou některé fotečky moc povedené 🙂

  4. Ty fotky jsou krásné. Mají takový nádech starších fotek, asi tak šedesátky, semdesátky /nevím, ale hrozně se mi tenhle styl líbí :D/. Nejvíc se mi líbí ta balkónová a večer v podskalí. Ale vlastně mi žádná nepříjde tak hrozná, i ty balíky slámy mají svoje kouzlo :).

  5. Mně se ty fotky strašně líbí. Zajímavé je třeba to, že právě  západ slunce, který, jak píšeš, je v reálných barvách, působí až nereálně. A ta voda, kerou se snaží Kvído chytat, to je nádhera. Moc ráda prohlížím fotky a tak se těším na další. 🙂

  6. Fotky vyvolané z filmu jsou vždycky parádní. Ať mají vadu nebo ne. Mají takový nádech neopakovatelnosti. Takovou náladu, kterou digitál neudělá, snad jen vyhrát si s tím v nějakém programu a náladu naaranžovat. Taky jsem fotívala na normální foťák, ale při tom mém množství smáčknutí spouště bych brzy přišla na mizinu. Digitál mi vyhovuje právě tím, že mohu fotit, na množství nehledět a pak vesele mazat… Ráda fotím a obdivuji ty, kteří to umí. A Ty to umíš – umíš se dívat a to je to hlavní. Foť.

  7. [13]: Já jsem z Jižních Čech. Ten pán z Prahy tam má chatu a právě se mi nabídl, že až tam pojede, tak se sejdem a mrkne na to. A jsem mu neskonale vděčná. 🙂

  8. [15]: Přes stránky černé komory. Psala jsem tam co mám za problém ajestli mi někdo může poradit. A on mi napsal zprávu a dal mi na sebe kontakt, že pojede na tu chatu. Tak jsem si dali sraz v ČB a on to očíhnul. Takovej normální chlapík, zapálenej asi do tisíce dalších věcí, ale sám dva zenity vlastní, tak si celkem přesně věděl rady. 🙂 (kdybys hodně tápala, tak můžu předat já co vím a nebo poslat kontakt na něj) .)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *