Když jí dělali ve školní jídelně, nebyla jsem moc ráda. Obyčejně to byla kejda a sem tam kůrka. U nás doma, když jsem byla malá, se nedělala nikdy. Až mnohem později se jednou stala ta věc, že se doma vyskytla skupina opuštěných rohlíků, ne tvrdých, ale ve stavu, kdy se nám do nich moc nechtělo a bylo nám jich líto. Co s tím? A tak jsme se zhostili té záchrany a mrkli jsme do babičky zápisníku. Je nutno říci, že jsme pak tuto expedici do notesu dělali velmi pravidelně a nějak se stalo, že ta vypečená sladká kráska se zapsala do našich srdcí a chutí navěky věků. Lákavý výsledek těchto výprav, do tajů babiččiny žemlovky, najdete níže.
Základ je krásně vypečená kůrka. Rozmočenou nikdo nemá rád. Kůrku udělá máslo a trpělivost při pečení. Na vnitřek je lepší dát větší kousky jablek – nestrouhat úplně na jemnou, ale jen tak na hrubé větší nebo pokrájet.
Co je potřeba:
- 6 rohlíků
- 300 ml mléka
- 2 vejce
- rozinky
- 250 g měkkého tvarohu
- 1 – 2 jablka
- skořice
- cukr krystal
- 60 g másla (mamka a babička dávala Heru, já dnes dělám jen s máslem)
Jak to umíchat, aby to bylo dobré:
Rohlíky nakrájíme na kolečka, hodíme do větší misky a zalijeme mlékem, ve kterém jsme rozšlehali jedno vejce. Rozinky přelijeme horkou vodou a necháme namočené.
V další misce si smícháme tvaroh, vejce a 3 velké lžíce cukru. Rozmícháme do hladka. Na poslední chvilku přidáme sceděné rozinky. Jablíčka nebo jedno větší si očistíme a nastrouháme nebo nakrájíme na plátky (někdo strouhá na jemno, ale já nemám ráda kejdu, mám radši pevné kousky.)
Zapékací misku vytřeme máslem a poklademe celou vrstvou nacucaných rohlíků nejen na dno, ale i do stran. Pak na vrstvu nalijeme připravený tvaroh a navrstvíme na něj plátky jablek. Posypeme skořicí a 2-3 lžícemi cukru.
Nakonec navrstvíme rohlíky tak, aby nic nevykukovalo, a pěkně je vedle sebe upěchujeme. Takto připravenou žemlovku polijeme na povrchu 50g rozpuštěné hery, přiklopíme a vložíme do vyhřáté trouby.
Pečeme asi 40 minut na 250˚C do zlatavo hnědé barvy.
Nejlepší je ještě horká, ale studená polaská vaše chuťové kornouty také. 🙂
Dělávám jen jablkovou a bez tvarohu. A místo hery bych radši dala máslo, kterým ostatně ty jednotlivé vrstvy prokládám. Žemlovku jsem dělávala i ze zbytků vánočky, nebo sladkých rohlíků, je to moc dobré, vděčné a rychlé jídlo.
Název této rubriky už víc perverzní být nemůže!!!! 😀 😀
[1]: My tu heru máme strašně rádi.. ona tak krásně voní… 🙂 A to je jasné, co dům, to jiná žemlovka. Je mnohotvárná a vděčná. .)
Toto určitě brzy vyzkouším. Dělala jsem jen s tvarohem nebo s jablky, ale tohle nemá chybu. Dík za tip.
Vypadá to velice lákavě. 🙂 Žemlovka mě docela chutná, jenom mě občas štve když se tam dají rozinky, tak mohou vnich být pecky a potom mi to vůbec nešmakuje.
Hmmmm tak to můžu. A je mi jedno jestli doma, ve školní jídelně nebo na táboře, všude byla jiná, ale ta chuť jablka, skořice a křupavých rohlíků a žemle…Sliny se sbíhají, asi se inspiruju a o víkendu si nacpu břich! 🙂
[4]: Ať chutná. 🙂
Tohle je vymazlenější variace, většinou se dělává žemlovka jen s jablky. Ale jablka a tvaroh, to už je luxus a musí to být vážně dobré. I na pohled vypadá žemlovka nadýchnutě a voňavě, jen jen se zakousnout.
Tato žemlovka vypadá moc chutně. 🙂 Škoda, že mi žemlovky nikdy nechutnaly. 😀
7: No, myslím, že nemáš! 😀 Ani šišky s mákem nebo palačinky mě nepotěší víc než žemlovka. (i když na pořádnou flákotu masa na grilu žádné sladké jídlo nemá);)
[8]: Babiččiny zápisky jsou poklad. .) Jen mě mrzí, že mě to už nemůže naučit ona.
Mňam miluju žemlovku, od základky jsem ji neměla, protože ji doma neděláme. Zkusím ji podle tebe 🙂 Nevadilo by ti, kdybych si tě přidala do oblíbených blogů? Máš tu moc krásné články, které jsou inspirací 🙂
[12]: Jen jí zkus, doufám, že se ti povede a bude chutnat. 🙂
ahoj, peče se to určitě na 250 stupnu? Me to přijde strasne moc, většinou dělám žemlovku tak na 180-190 stupnů. Děkuji.
ještě doplním, že to peču na 180 tak 30 minutek.. je to opravdu na 250?
[15]: Tak v klasické elektrické troubě ano, normálně to nechám na plno a nepeču to přesně 40 minut, ale tak nějak přibližně. Prostě dokud není zlatohnědá.