Přejdi na obsah

Teeda

když jde člověk stále rovně, daleko nedojde

Menu
  • Recepty
  • Myšlenky
  • Knihy
  • Toulky
  • Kdo
  • 🍽 Co k obědu
  • 🍰 Dorty
Menu
Tajemství ve fotografii

Tajemství a náhody mezi listy

Zveřejněno v 8.2.20157.11.2017 od teedacz

Když jsem ve čtvrtek v noci dokončila proces výroby sáhodlouhého elaborátu na poslední zkoušku, ani jsem si nešla lehnout. Jen jsem přes tu postel tak upadla. A zůstala ležet. Během pátku jsem sebrala poslední síly na poslední výkony. Když jsem celý ty svý plány vymýšlela, nenapadlo mě, že mít dvě zkouškový najednou… no… že to zkrátka není naprojektovaný moc dobře. A tak jsem se konečně dostala zase do toho počátečního bodu. Čistý stůl. A potřeba něčeho, co mě pošle někam jinam, honem pryč, konečně z tohohle světa. A vytáhla jsem z knihovny první divokou knihu, která mi přišla pod ruku.

Byla to kniha z antikvariátu. Někdy vám povím o tom, jak skvělá je a jak moc se jí nemůžu nabažit. Tentokrát chci ale mluvit o tom, co jsem v ní našla. Byla to fotka. Vyvolaná klasicky, ten starý formát, kdy je fotopapír ještě takový tlustý, asi jako když vezmu do ruky svoje černobílé fotky z dětství. A teď ta největší podivnost. Na té fotce je vyfocená velmi stará televize. V té televizi, zdá se, běží nějaká animovaná stará disneyovka. Přijde mi to jako poklad. A tajemství.

Stává se mi to v knížkách z knihovny. Lidé tam často nechávají záložky, někdy i peníze, jízdenky, sem tam seznam na nákup. Ale už se mi stalo, že jsem našla i putovní vzkaz. Byl to lístek, na kterém bylo napsáno jenom „jak se máš?“ a pod tím někdo jiným písmem napsal o tom, co dělá a že venku je krásné jaro a jemu se líbí si číst na lavičce. Někdo další lístek otočil a připsal, že je vážně krásně a taky čte venku a přikládá kousek krásy i pro „tebe“. A za igelitovým přebalem u desek byla vložená vylisovaná květinka. A tak jsem vzala pero a dopsala jsem další kus a vrácenou knihou ho poslala dalšímu čtenáři. A spojila se tak s někým dalším.

Tajemný svět zapomenutých záložek. Pouto, které se spojuje ty, co otáčí stejné stránky.

/Jediné, co teď dělám – dumám nad tou fotkou. Co to asi je!?/

12 komentářů u „Tajemství a náhody mezi listy“

  1. Bloud. Well Bloud. napsal:
    8.2.2015 (23:14)

    Znáš diáře s příběhem od Deaf Messangera?:)

    Odpovědět
  2. Teeda napsal:
    8.2.2015 (23:28)

    [1]: Tak o tom jsem nikdy neslyšela. Měla bych to znát? Oč kráčí? .)

    Odpovědět
  3. Bloud. Well Bloud. napsal:
    8.2.2015 (23:35)

    [2]: Vyrábí takový specifický diáře, do kterých vkládá třeba starý dopisy, jízdenky, vstupenky, útržky z knížek, fotky…co kde najde ve sběru, na ulici. Taky je to takový tajemný, byť zase jinak než vzkazy v knížkách z knihovny:)

    Odpovědět
  4. Magdaléna napsal:
    9.2.2015 (7:25)

    Asi bych měla opět chodit do klasické knihovny. Takhle totiž nacházím jen podtrhané výrazy a u toho napsáno "metafora" "synekdocha" a tak 🙂

    Odpovědět
  5. gabrilei napsal:
    9.2.2015 (9:29)

    taky často nacházím v knihách různé druhy záložek ale jedna mi udělala obzvlášt' radost…. jinak hezký blog 🙂

    Odpovědět
  6. Lenin napsal:
    9.2.2015 (11:37)

    Já nevím proč, ale mě ta fotka dost děsí. 🙂

    Odpovědět
  7. Čerf napsal:
    9.2.2015 (16:43)

    Podobné fotky jsem dělal nedávno, když jsem poprvé zkoušel nový foťák. Ale to tak funguje až teď ve světě digitálních fotek, dříve – ve světě analogovém – bylo ještě třeba fotku vyvolat a byla s tím spojená nezanedbatelná práce, takže ten význam musel být větší než u mých testovacích obrázků.  

    Odpovědět
  8. missneverfree napsal:
    10.2.2015 (13:26)

    Já našla ve knize z knihovny pohled, který tam nechal kamarád… když jsem mu ho vrátila, tvářil se divně. 😀

    Odpovědět
  9. Van Vendy napsal:
    11.2.2015 (11:15)

    To je pěkný nápad, s putovní knihou. Něco podobného pořádá Tlusťjcoh, ale knížky putují poštou. U mě uvízly už tři a měla bych ja poslat dál, jsem děsná brzda.

    Odpovědět
  10. Van Vendy napsal:
    11.2.2015 (11:16)

    [8]: Dobré postřehy, vyvolávající spoustu otázek. Ale ta dívka je kluk… 🙂

    Odpovědět
  11. Bev napsal:
    11.2.2015 (14:32)

    Taky občas v půjčených knihách nalézám různé předměty sloužící jako záložky, nejčastěji kalendáře nebo účtenky. Máš pravdu, je to jako zvláštní, tajemný vzkaz, člověk si chtě nechtě musí představovat toho, kdo četl knihu před ním. 🙂

    Odpovědět
  12. Teeda napsal:
    14.2.2015 (14:59)

    Tak mě se taky zdála děsivá. Ale když je teď jasný, že je to Koníček Hrbáček, tak to veškerou zlověstnost ztrácí. 🙂

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Teeda

Je to zábava, terapie a hlavně kousek života.

Kdyby něco, tak kontakt najdete tady >>>

Kromě toho, že vařím, cestuju a dumám o světě…

…také moc ráda fotím na analog  🎞#ZeniTe

…a v tom reálném životě je mojí doménou SEO. 🔎 #SEO-Terka

Štítky

brambory buchta na plech Co k obědu Co k večeři cuketa dort jahody jedlé dárky kakao kokos koláč kuře kynuté těsto maliny mascarpone maso mrkev omáčky papriky pistácie polévky Pomazánka Párty Přílohy rajčata Recepty bez masa Ryby rýže salát Silvestr sladké pečení sníh tipy na výlet po Česku Tipy na čtení tuňák tvaroh těstoviny Velikonoce vánoce Vánoční cukroví zelenina čokoláda čočka Šumava švestky

Na film

Pokud byste si rádi zalistovali mým analogovým světem točícím se kolem starého Zenitu E stačí klik SEM a jste tam…

© 2023 Teeda | Powered by Minimalist Blog WordPress Theme