Už je to slušná řádka let, co jsem zakládala svůj blog. Včera tomu bylo 4 roky. Nechce se mi věřit, že jsem to vlastně vůbec kdy udělala a co víc, že jsem tu doznala internetovému světu tolik ze svého života. Dneska jsem probrouzdala hlavní stránku a všimla si článku na rozloučenou od Standy. Klikla na nedostupné stránky autorského klubu, kde kdysi visel i můj přijímací profil a vedla jsem tam po dva roky Gurmánku. A je to všechno pryč.
Konec Iluzí
Možná, že to, co teď napíšu, bude znít podivně, ale myslím si, že vím, proč je to kouzlo všechno pryč a proč má tahle platforma už jen zlomek uživatelů, z dob své největší slávy.
Když jsem vybírala, kde založit blog, neznala jsem technicky vůbec nic. Líbilo se mi, že je blog česky a tak dohledám všechno, líbila se mi komunita, která byla aktivní a zajímavá a dávala člověku možnost se zapojit. Vždycky mě to bavilo. Bylo to něco, co vám jiná blogovací platforma nedá. Byla to skutečná živá a rozmanitá parta lidí.
Tak nějak pomalu a plíživě se ale tmelící projekt rozpadl na prach. Co na to říct. Je to škoda. Nic jiného blog.cz totiž neměl a nemá. A nedělala bych si iluze, že se z prachu něco nového ještě probudí.
Srdcovky
Už je to nějaká doba, co se učitel zeptal naší třídy, jakou webovou stránku máme rádi. Ne Facebook, Instagram či jiná sociální síť, ale prostě web, který je naše srdcovka. Kam chodíme rádi, kam se vracíme.
Narazili jsme na to v diskuzi o online věku, kdy je telefon součástí našeho života ve dne v noci.
Když jsem měla odpovědět, tak se ukázalo, že to až tak snadný není. Online svět je tak pestrý a široký, že vymezit tu vlastní malou zahrádečku je strašně těžká věc. Není to jako zapnout telku a říct si, „Chci koukat na artový filmy“ a dát si tam Dvojku nebo „chci koukat na seriály“ a hodit tam Cool. Internet je bezbřehé médium a hledat v něm jasné ploty a zdi není hračka.
Na učitelovu otázku jsem odpověděla, že mám ráda Bloglovin. V té době jsem sledovala hodně blogů a tahle platforma mi nabízela možnost mít všechen obsah oblíbeného blogového svět na jednom místě. Dnes už blogů tolik nesleduji, ale těch pár, co opravdu čtu, pořád sleduju přes Bloglovin. Ovšem, aplikaci Bloglovinu v telefonu.
A tím se dostávám okruhem zase zpět. Co blog.cz nikdy neměl, byla lépe vybavená technická stránka. Nemyslím tím jen uživatelskou možnost většího uzpůsobení, ale třeba také právě krok s dobou. Dnes je přístupem z mobilu konáno obrovské množství návštěvnosti a číslo bude stále stoupat. Jenže stránky blogu.cz rozhodně na něco takového nejsou připravené. Na rozdíl od konkurence.
Život přes aplikaci
Nejvíc času trávím se svým mobilem. Je to prostě tak. Denně přes aplikaci Idosu hledám spoje, přes Instagram projíždím fotky a videa, WhatsApp a Messenger jsou svědky veškeré komunikace, kontroluju Seznam i Gmail, přehledově kontroluju Twitter a Facebook, občas mrknu do internetového bankovnictví kolik mám na účtu, a když mám někam jít, koukám podle mapy, kde to je… A nejsem blázen… kolem mě jsou lidé, kteří s telefonem fungují stejně.
Jenže jestli mi v telefonu nějaká aplikace chybí, tak je to appka blogu.cz. Protože není.
A co nemám snadno dostupné z mobilu se mi z webového světa pomalu vytrácí, protože to není tak snadno na dosah. Na základě toho vlastně také nakonec postrádám onu webovou stránku, kterou bych měla ráda a byla to srdcovka.
Co s tím vším?
Tenhle text vlastně obsahuje moje tři sdělení:
Blog.cz končí jednu éru (jestli to nebyla éra jediná, se uvidí).
(protože)
Světu vládnou mobilní přístupy a aplikace.
(a proto)
Chybí nám oblíbené webové stránky.
Možná se pletu, kdo ví. A tak mám tři otázky:
Proč jste si založili blog na této platformě?
Jaké používáte rádi aplikace?
A jaká je podle vás fajn stránka, web, který máte rádi a vracíte se tam? (nemyslím blogy)
Máte odpověď? Sem s tím. 🙂
Když jsem ten Standy článek na rozloučenou četla, ozval se ve mně takový malý vyděšený hlásek: "Co s náma bude?" 😀 Je škoda že už to tu není co to bývalo, ale píšu (a poslední dobou i čtu ostatní) na blog.cz fakt ráda.
1. Kvůli tématu týdne, snadno se skrz něj hledali první čtenáři. A kvůli autorskýmu klubu.
1. Kvůli jednoduchosti, AK a tématům týdne. Když jsem se na blog.cz po několika letech vrátila (2012), byla jsem úplně nadšená tím, co tu vyrostlo. Jen to pak zase zvadlo a bylo zalito betonem. Myslím si, že spousta přeživších blogerů teď přemýšlí, co dál, jestli není čas na cestu jinam, protože na betonu se zahradničí dost špatně.
Dobrý den,
Počítám, že to je takových 7-8 let co bloguju.
Letos to bude 7 let.
Zrovna včera jsem se koukala do AK a po kliknutí se mi zjevilo, že stránky neexistují:( Je to opravdu škoda. Tvojí Gurmánku si dobře pamatuji a vždy jsem doufala, že se to znova obnoví 🙂
Já nic jiného neznala, jsem počítačový a internetový blb 🙂
Já to už skoro před deseti lety prostě zkusila a jsem tu:) Zkusila jsem tehdy i estránky, ale nelíbil se mi omezeny design. Teď mi víc vyhovuje blogspot, ale tady se pořád lépe shání čtenáři i čtení.
1. Byla to volba z nouze, chtěl jsem Blogger.com (blogspot), ale tam tehdy chtěli Gmail, který jsem neměl, a nelíbil se mně ani těžkopádný způsob komentování. Gmail už však stejně mám, Blog.cz se zdá, že odumírá, možná ho Nova brzy nadobro zruší, takže zřejmě skončím tam, kde už jsem mohl být dávno.
[10]: A jak píše Ann Taylor v [9]:: foťák!
Úplně stejně jako v bodu 1 u [2]:
1) Bylo to česky a psali o tom v Dívce 🙂 . Plus se mi zamlouvala ta veliká komunita, která zajišťovala, že bloger nezůstane sám. Navíc ta naklikávací jednoduchost.
Mně blog.cz přišel jako do té míry blbuvzdorný název, že takový snad jen tak snadno nezapomenu. Tak jsem kouknul, jestli na té adrese nějaké blogy jsou a byly :-). Takže žádné sofistikované rozhodování.
Zrovna jsem asi po týdnu zapnula počítač (protože jsem doma a na většinu věcí mi stačí telefon) s tím, že napíšu po dlouhé době na blog článek… a rovnou trochu osobnějšího rázu – právě kvůli té osobnosti jsem ale na pár minut zvažovala, zda ho nemám hodit na cca rok nefunkční blog tady. A během těch pár minut se mi prohnalo hlavou dost podobných věcí, jako tu zmiňuješ…. ale to než taková vsuvka…
Gratuluju ke čtvrtým narozeninám blogu.
Je zajámavý, jak málo z vás používá ty aplikace. Člověk si na to asi musí zvyknout a někdy technická bariéra, to je jasné. Dokud to člověk nevyzkouší, tak to nepotřebuje…
Já si tu založila blog taky kvůli komunitě. Líbila se mi témata týdne a chtěla jsem vytrubovat svůj názor do okolí, tohle byla nejsnazší cesta.