Kachní paštika

Tenhle recept by se dal shrnout nějak tak jako – „upeč kachnu a nacpi jí do skleničky“. Je to navíc celé jedna velká náhoda. Doteď nevím co je to. Říkám tomu kachní paštika, ale co jsem tak koukala, tak to spíš odpovídá francouzskému rillettes. Zásadní ovšem je, že to chutná božsky, tak kdo by se trápil s názvem nebo tím, co to vlastně ve skutečnosti je. Nejskvělejší je to každopádně na čerstvém křupavém chlebu, s brusinkami, sladkou cibulkou nebo s pokrájeným pórkem. A je to prostě dokonalost.

Ale jak to vůbec bylo – mamka mi přivezla kachnu, a tak nějak se ukázalo, že já na kachnu vůbec, ale vůbec nemám chuť. Tak co s tím, že… A tak mě napadlo – hele, udělám paštiku. Koukla jsem na nějaké vypsané recepty a zaťukala si na čelo. Tolik ingrediencí? Před výplatou? A takové práce s tím? Tsss… A tak jsou to odflákla jak se dalo a udělala maximální improvizaci, jejíž výsledky jsou tak fascinující, že jsem zase jednou za hvězdu. O tom, jak primitivní věc jsem udělala a o tom, jak dokonale skvělý to je, se klidně přesvědčte sami. ,)

Co je potřeba:

• kachna
• čerstvý rozmarýn
• sůl
• med
• sádlo
• (skleničky do kterých to všechno uskladníte)

Jak na to:

Základem je maso. Opláchnutou kachnu jsem rozčtvrtila a nacpala do pekáčku. Osolila, poházela čerstvý rozmarýn a pokapala medem, trošku podlila vodou. To je základ a na pár hodin s tím perfektně vystačíte. Přiklopený pekáč jsem šoupla do trouby, dala na skoro nejnižší možnou teplotu a šla si po svých. Asi po dvou hodinách jsem se chodila kouknout, co se uvnitř děje a jestli je vše jak má být. Cílem je udělat dlouho pečenou kachnu, která bude ve stavu, kdy má maso tak jemně propečené, že skoro samo odpadává od kosti. Zabere to kolem 6 – 8 hodin pomaloučkého pečení. Výborné je, že během té doby skutečně nemusíte nic. Kachna se vypeče a nepotřebuje ani dopodlévat. Zkrátka pohoda.

Jakmile měla kachna maso krásně měkké, vytáhla jsem ji z trouby, nechala trochu vychladnout a důkladně obrala všechno maso. Asi čtvrtinu obraného masa jsem tyčovým mixérem párkrát projela, aby bylo jemnější, a pak jsem ho v hrnci plotýnce smíchala s ostatním masem, které jsem vidličkou rozedrala do konzistence hrubší paštiky. Do této směsky jsem navíc slila výpek z kachny a zůstala mi překrásná horká masová směs. Takovou jsem ji hned začala přemisťovat do skleniček. Po umístění do chladu směs dostane pevnější paštikový charakter.

Jednou z možností, jak zajistit trvanlivost, je zavaření, ale na to já jsem byla příliš líná, a tak jsem vzala za vděk variantou, která zajistí trvanlivost na tři nebo čtyři týdny v chladničce. Rozpustila jsem tedy domácí sádlo a opatrně s ním zalila povrch každé skleničky tak, aby nic nevyčnívalo. Do každé jsem ještě hodila snítku rozmarýnu na provonění. Otázka je, jestli nějakou trvanlivost potřebujete, protože to mizí neuvěřitelně rychle. Mě osobně zbyly jen dvě malé testovací skleničky, které měly být dárkové, ovšem zatím se zdá, že se už k nikomu nedostanou… 🙂