Teedy schamte.blog.cz

Jak odejít z Blogu se sbaleným kufrem

Řešila jsem to dlouho. Tohle místo, tenhle blog, tahle doména. Začít blogovat na Blog.cz je strašně jednoduché. Všechno je primitivní, vše je v češtině, možnost být vidět je větší než jinde, díky hlavní stránce. Když už ale trochu blogově dospějete, začnete pokukovat po jiných stránkách. Po takových, kterým se nepřizpůsobujete vy, ale ony se přizpůsobí vám.

 

Odejít není snadné. Máte tu texty za celá léta, stovky komentářů a jste na to zvyklí. I pro mě to bylo jasně spočítané a věděla jsem, že bez věcí se neodstěhuju. Na to jsem příliš materiální. Jenže pak jsem našla dva lidi, kteří vynalezli způsob, jak si věci zabalit do úhledného kufříku a pohodlně je vybalit jinde.

Veruce a Martin se rozhodli vyslyšet stížnosti množící se na blog.cz a Martin věnoval hodiny na sepsání scriptu, který dokáže stáhnout veškerá data z vašeho blogu – fotky, články i komentáře. Založíte si blog jinde, nahrajete soubor a články se vám tam rozbalí tak jak byly. Původního blogu se to nedotkne a můžete s ním naložit, jak se vám zlíbí.

Jednoduchost a rychlost neuvěřitelná. Jeden večer jsem Veruce napsala a druhý den jsem měla na založené doméně nahrané všechny své články za celých pět let se zachovanými komentáři i původním časem publikace. Donahrála jsem soubor s fotkami a ty se k článkům napárovaly jako by se nechumelilo.

A je to. Jsem pryč.

 

Co jsem udělala se starým blogem?

Doména schamte.blog.cz je stará a hodně receptů vybíhá na Google. Aby lidé, kteří je najdou, nepřišli na zrušenou stránku, rozhodla jsem se torzo zachovat. U všech článků jsem skryla komentáře, aby již nemohly přibývat. Smazala jsem texty článků a zachovala pouze úvodní perexy s jednou fotkou a proklikem na novou doménu, kde článek pokračuje.

Také jsem se rozhodla , že ještě nějakou dobu budu blog.cz využívat jako odbočku na nové působiště. Zejména kvůli odběrům budu patrně po nějakou dobu na staré místečko přidávat odkaz na nový příspěvek. Ale uvidíme, jak dlouho mi to s mojí leností vydrží. 🙂

 

Odešla jsem na WordPress. Proč vlastně?

Protože svět se technologicky vyvíjí. Blog.cz bohužel ne. WP je designově rozmanitý, vybrat si můžete z tisíců a tisíců šablon vzhledu. Můžete mít vlastní doménu, stahovat pluginy, které vám dovolí jednoduše řešit SEO, AMP, HTTPS a další technické vymoženosti, které vaše stránky přiblíží lidem ve vyhledávání a pro přístup z mobilu. Proč tohle řešit? Protože vás pak lidi najdou. Pokud chcete, aby vás někdo četl, tak chcete, aby vás našel.

Pokud se na WP rozhodnete zasáhnout do kódu, css stylů, můžete. Nejste ničím svázaní. Jen sebou, svými schopnostmi.

Samozřejmě to není jen snadné. S přechodem jinam práce je. Ne že ne. Úprava starého blogu mi zabrala celý den, úprava nového blogu si vyžádala ruční vložení náhledových fotek, které jsem u každého článku musela udělat zvlášť.  Udělala jsem to u části textů, aby na první pohled nevypadal blog prázdně a zbytek dodělám postupně. A pak už jen doladit nějaké technické vychytávky, poradit si s písmem, šablonou a dalšími drobnostmi.

 

Proč tohle celé píšu?

Protože Veruce a Martin tohle nabízí komukoli, kdo je o to požádá. Bezplatně a bez jakýchkoli nároků vám data stáhnou, a pokud si nebudete s jejich nahráním vědět rady, tak Veruce je dokonalý mailový support a pomůže, když nebudete vědět kam kliknout nebo kudy to nahrát.

Nabízí převod na WordPress i na Blogspot, takže můžete zvesela odejít, kam se vám zlíbí. Se vším všudy a beze ztrát.

Pro zájemce o případný útěk poskytuji odkaz na jejich info článek o tom, jak to probíhá a taky kdybyste to chtěli využít – jsou tam komentáře nebo mailový kontakt. 🙂

Utíkej sem >>>

 

Co dodat?

Mějte mě rádi, i když jsem zapakovala kufr a stan rozbila jinde.

Myslela jsem dost dlouho, že blog.cz bude domovem mého blogu už navždy.

Ale ukázalo se, že ani navždy nemusí znamenat napořád. 🙂

 

Bilance v pár číslech:

Na starém blogu schamte.blog.cz jsem bydlela bez tří měsíců pět let.

Na nové místo se mnou odešlo 247 článků, přibližně třikrát tolik fotek a neuvěřitelných 3080 komentářů.

Zahrabání kostiček starého blogu mi trvalo jeden den.

Veruce a já jsme si kvůli převodu vyměnili celkem 19 emailů.

Převod se obešel bez problémů a nestáhl se pouze 1 článek. Ten mi Martin stáhl a doposlal zvlášť. Nechybí tedy nic. 🙂

Dohromady bylo při celé akci vypito nepočítaně kafí.

 

Tak co vy na to? 🙂

21 komentářů: „Jak odejít z Blogu se sbaleným kufrem

  1. No snad tě takhle neztratím z dohledu 🙂

    Teedo, prosím, jak jsi měla nedávno na instastories takovej diář s lesním motivem, stromečky to myslím byly…nemáš odkaz, kde se dá pořídit? Díky moc 🙂

  2. Lidé jsou důležití, adresa podružná. Rád tedy budu chodit kamkoli. Tím spíš, že to tu máš prostě krásné. Tedy ne, že bys mi moje přemýšlení o blogové budoucnosti nějak zjednodušila, to se opravdu nedá říct. Ještěže to zatím pořád ještě můžu svést sám před sebou na skutečnost, že mám ještě fotoweb, kde můžu popustit uzdu tvořivosti trošku jiným směrem, a můžu v pohodě na blogu krnět dál :-).

    1. Já myslím, že si to ve svém článku shrnul přesně a není to o “krnění”. 😀 Otázka vždycky je, co člověk potřebuje a co je ochotný pro to udělat. Když nepotřebuješ víc než máš, těžko se ti bude chtít něco podnikat. 🙂 Já jsem trochu ovlivněná tím, jakou dělám práci. Pak už člověk vidí ty nedostatky jinak. Řekněme, že tohle dlouhodobá investice pro lepší možnosti, za kterou mi ten přesun stojí. 🙂

      1. Mimochodem, máš velmi příhodné a moudré motto.
        Hmmmm, to abych si Veruce pomalu taky začal předcházet. A že u mě by to byl opravdu pořádný kufr! 🙂

  3. Teda, já se snad začnu červenat, takové chvály! Díky! 🙂
    Mně osobně se velmi líbí vybraný design, vypadá to fakt dobře 🙂

    1. Chvála je plně zasloužená. Za takový most do bezpečí vám oběma vytesat pomník. 🙂
      Děkuju, ale … no uvidíme… už jsem ho tak 6x změnila… 😀

  4. Ach, Teedo, pamatuji si tě ještě z dob FnTT, Gurmánky… též o přesunu uvažuji, o přesunu a o evoluci blogového života. Verucinu pomoc bych pro to jistě využila, ale stále to ve mně hlodá a hlodá. Blogspot či WordPress, zachovat vše či zeditovat, velmi těžké rozhodování mezi pohodlím a kvalitou. Možná je to už teď nad slunce jasné, ale stále váhám.
    Buď jak buď, přeji ti, ať se ti na nové doméně daří, a třeba mě jednou vlna přecházejících blogerů vezme s sebou.

    1. Jej, to mě úplně dojalo. Připadá mi to tak dávno. Gurmánka, aktivita v rubrikách autorského klubu… že si mě odsud někdo vůbec pamatuje. 🙂 Přesně v tomhle byla síla Blogu.cz, to proto tam ti lidé zůstávali. Vytvořila se tam taková přátelská parta, kde se všichni znají. To se jinde nestane. Mrzí mě, že to provozovatelé nepochopili a nevyužili toho. A chybí mi to. Takže v odchodu už mi bránila skutečně jen neochota rozloučit se s články a komentáři za ta léta… Veruce nabídla řešení, a tak jsem to rozhýbala… Moc děkuji za přání. 🙂 Až půjdeš, a asi se to stane, přeji hladký klidný přesun. 🙂

  5. Tak ať se ti tu daří více než na blog.cz a přeji hodně štěstí s blogem. Snad nezapomenu tento link abych se sem zase koukla.
    Já mám právě taky v plánu si založit nový blog a přemýšlím v jaké doméně se mám usídlit.

    1. Chvilku to bude asi trvat, nevím jestli to bude někdy slavnější než dřív bez hlavní stránky Blogu.cz. Ale po určitou dobu tam ještě svodky přidávat budu. 🙂
      Ale jestli zvažuješ přesun, za sebe určitě WordPress doporučuji. Už je z většiny i přeložený do češtiny a je možné ho ovládat jednoduše i bez programátorských znalostí. Mamka si teď zakládala blog a taky po rozhodování vzala WordPress a zvládá to samostatně a velmi elegantně. 🙂 Akorát, pokud chce člověk mít vlastní doménu, něco málo to stojí…
      Pokud opravdu váháš, doporučuji googlit recenze. 🙂 http://jakpsatblog.cz/jakou-zvolit-platformu-pro-vas-blog/

  6. Tisíc palců nahoru těm dvěma, tohle určitě využije strašná spousta lidí. Až je škoda, že si za to neřeknou aspoň o nějakou symbolickou částku. Samozřejmě je hrozně šlechtí dělat to pro lidi zadarmo, ale myslím, že taková služba je pro tolik blogocézeťáků tak důležitá, nedocenitelná a dlouho předlouho očekávaná, že nějakou padesátikorunu aspoň (nebo dobrovolný nespecifikovaný příspěvek) si za to naprosto v klidu mohli říct.

    Můj kamarád taky něco takového vyráběl, ale neměl nakonec čas to dotáhnout. Jsem ráda, že se toho chytil i někdo další. Škoda, že to nepřišlo dřív.

    Můj starý blog pořád existuje. Mám ho i zálohovaný. Ale nikdy jsem neměla tak úplně potřebu tu zálohu přetahovat do nového. Některé články jsou na dobrých pozicích v Googlu, mnohé jsou podle mě dost dobré – samochvála smrdí, jasně, ale když se tam jednou za rok či za dva podívám, tak mě často až mrazí z toho, jak jsem tehdy psala – ať už obyčejné blogočlánky, tak poesii a tak. Což už dneska prakticky nedělám.
    Jenže je to taky plné mých starých nervů. Probrečených dní a několika let brodění se ve sračkách. Xkrát jsem přemýšlela, že bych to manuálně probrala a přendala na nový blog to, co je pořád aktuální a co mi stojí za sdílení i teď po letech. Ale nemám na to čas. Seznam věcí, co chci udělat s blogem, je i tak kilometrový a vůbec na tom teď nemám kdy pracovat, takže hrabání se ve starých bolestech (i radostech) je na konci žebříčku priorit.

    Ale kdoví, třeba na to časem dojde a těm dvěma se ozvu. Třeba si za to už tou dobou budou o něco říkat 😀
    Jinak ke stěhování blahopřeju, pro mě to byla taky jedna z nejlepších věcí, co jsem pro sebe kdy mohla udělat. Sice s tím trochu bojuju (ale hlavně proto, že na to zas nemám čas) a nejsem třeba spokojená se svou šablonou, ale to je to nejmenší. Když vzpomínám na to, co všechno na blog.cz nefungovalo nebo na co si člověk musel dávat pozor, aby se mu neztratil článek… všem, kteří se nad tím vztekají a uvažují o odchodu – kurně na nic nečekejte a padejte. O čtenáře nepřijdete, snad všichni blogeři používají Bloglovin jako čtečku a snadno si vás tam přidají.

    1. Zpoplatňovat to fakt nebudeme, toho se nikdo bát nemusí. Jednak je s tím spousta zbytečného papírování a také se úplně spokojíme s odkazem (to aby se to šířílo dále mezi ty, kteří by to mohli využít) a třeba milým slovem, protože to je daleko příjemnější než nějaký ten drobák (zejména s přihlédnutím k tomu, že každému vystavujeme daňový doklad a podobně) 🙂 No a taky by to nebylo fér, když prvním deseti blogerům jsme přemigrovali blog bezplatně 🙂

      1. Jo a to zpoplatnění… vlastně jsem o tom taky přemýšlela. A asi bych byla ochotná do toho i něco zainvestovat, a myslím, že i další lidé… 🙂 A i když je to moc krásné, že to děláte jen tak, stejně to zabere spoustu práce.
        Měli byste oslovit WordPress a Blogspot a prodat jim to. 😀 Tím by to bylo pro každého zdarma a vy byste dostali zaslouženou odměnu. 😀

      2. Udělat z toho skriptu plugin pro WordPress, přiznám se, že mě to napadlo, ale nakonec jsem to zavrhl.
        Hlavní důvod je, že by pak každý mohl strojově a automaticky vykrádat články z cizích blogů a importovat je do svého WP. Mohl bych tam sice zakomponovat nějaký ověřující bezpečnostní mechanismus, ale je to PHP, zdroják je normálně čitelný, s trochou nadsázky by úplně každý z toho kódu mohl ten mechanismus vyhodit 😀
        Ano, mohl bych se zříct zodpovědnosti a prohlásit, že každý, kdo ten plugin použije, že se zavazuje tak učinit jen u svého blogu, ale nedalo by se to nijak vynutit a mohlo by to nadělat zbytečně zlou krev.
        Další důvod je ten, že skript blogcz2wp je napsaný v Pythonu, aby z toho byl plugin do WP, musel bych jej přepsat do PHP, což by byl opruz.. pokud by to vůbec efektivně šlo, PHP na tyhle věci není úplně vhodné.
        Také bychom ztratili přehled nad tím, kolik lidí to reálně využilo a na Veruce blog by nedal odkaz nikdo z nich, protože by přiložené podmínky použití určitě ani nečetl 🙂
        No a nakonec, nikdo by mi za to nic nedal, WordPress je vyvíjený dobrovolníky zdarma jako freeware a opensource.

        Každopádně, díky za podporu a poděkování! Když čtu články jako tento, jsem rád, že jsem se do toho pouštěl.. 🙂

    2. Jj, ten Bloglovin je dobrá věc… dneska jsem to zkoumala a zjistila, že ty odběratele jde normálně přehodit na tuhle novou doménu, aniž by kdokoli z nich musel něco dělat. Což je samozřejmě geniální. 🙂

      Jinak, já jsem si taky mimochodem říkala, že bych některé věci asi raději nechala padnout do prachu a nikdy je neviděla, protože je to děs běs, ale nakonec jsem si řekla, že chci spíš pokračovat, než začínat znovu. Takže jsem to vzala i těma hrůzama z blogového dospívání. 😀

Napsat komentář