It’s simple. Prostě jen nabídneš někomu místo na přespání. Nebo on tobě. Kdokoli komukoli. A největší fór? Můžeš vycestovat a zadarmo si bydlet. A ještě ti poradí. Zlepšíš si cizí jazyk, poznáš nové lidi. Neber to, viď. Akorát ti hoteliéři asi zkrachují…. 🙂
Když jsem ještě bydlela v Praze na ípáku, sdíleli jsme studentský byt ve čtyřech. Až tehdy jsem zjistila, že něco jako sdílení gauče funguje, a hlavně, jak jednoduché to je. Jeden můj spolubydlící procestoval během léta celou Evropu, aniž by musel nějak složitě řešit a platit (!) ubytování. Když jsem pak v naší kuchyni narazila na snídajícího Kanaďana, řekla jsem si, že hned jak budu mít možnost, zapojím se. Což jsem taky udělala.
Přestěhovala jsem se do jiné části Prahy a do kuchyně jsme koupili nejlevnější ikeácký gauč. Za 1900 Kč jsme tak získali rozkládací flek pro jakékoli nenáročné nocležníky. Na druhou stranu, spaní na podlaze, lehátku nebo nějaké přistýlce je běžná věc. Gauč je vlastně luxus. Zatím si na něj nikdo nestěžoval, naopak. ,)
Dalším krokem je založit profil na couchsurfing.com a vyplnit ho. Čím více je vyplněno, tím lépe. Je dobré napsat něco o sobě, protože ať už chcete u někoho pobýt nebo chce trávit noc on u vás, rozhodně se obě strany zajímají o koho jde a jaký je. Stejné množství péče je dobré věnovat druhé části profilu – ohledně spaní u vás doma a informací s tím spojených. Například já jsem uvedla, že akceptuje maximálně dvě osoby a do popisu dodala, že 2 – 3 dny pobytu jsou ok. Navíc mám zvíře, takže alergiky beru jen na vlastní nebezpečí. Dále vyplňujete, že například neakceptujete kuřáky nebo nechcete hostit děti. Záleží na vás.
Zásadní věc, aby profil fungoval jak má, je status a místo. Místem se rozumí město ubytování, které je pro většinu cestovatelů zásadní informací. Status je nastavení otevřenosti. Vybrat můžete ze čtyř možností. Accepting Guests znamená, že jste otevřeni nabídkám. Pokud tento status máte, budou vás kontaktovat nocležníci. Pokud však chcete pouze poznávat nové lidi a potkávat se třeba u kafe nebo památek, je ideální možností status Wants to Meet Up. Navíc tu existuje systém sdílených událostí. Pokud chcete pouze cestovat a ubytování nenabízíte, ideální je pro vás možnost Not Accepting Guest.
Jak to vlastně probíhá…
Přijde vám žádost od nějakého člověka, většinou doprovázená zprávou, kde dotyčný píše kdo je, odkud a kam cestuje, proč by chtěl přespat tři noci právě u vás a podobně. Vy můžete žádost jedním klikem zamítnout a je vyřešeno. Pokud je vám ale dotyčný sympatický a říkáte si … hmm… Francouz a rád vaří… to chci… tak kliknete na akceptování žádosti a dohodnete ve zprávách pohodlně detaily. Couchsurfing má i mobilní aplikaci a můžete tak komunikovat i bez počítače.
Couchsurfing má systém hodnocení, který v Česku stejně funguje třeba na Aukru. Hodnotíte buď pozitivně, neutrálně nebo negativně. Potřeba je ovšem dodat, že člověk s negativním hodnocením má pak velmi těžko možnost někam pod svým profilem vyrazit. Důležité je, že se hostitel i návštěvník hodnotí navzájem. Čím více kladných hodnocení nasbíráte, tím lépe se vám hledá ubytování a tím více věrohodní samozřejmě jste. Zároveň vás jako věrohodnějšího hodnotí i server couchsurfing.com a vy se s procenty posouváte výše ve vyhledávání. Na to má vliv i vaše komunikativnost. Je tu totiž i položka response rate, která v procentech zachycuje, jak poctivě odpovídáte na zprávy a tedy jak spolehlivá je vaše komunikace.
Proč se do něčeho takového vrhnout je na úvaze každého. Mě osobně přijde super, že jsem minulý týden hostila dvě slečny se Srí Lanky. Snažila jsem se jim ukázat něco Prahy a upekla jsem koláč, aby na ty Čechy měly sladkou vzpomínku. Právě teď mám doma dva studenty z Německa a jsou nesmírně milí. Rozdíl mezi turistikou a couchsurferstvím by měl být nejen v ubytování zadarmo, ale i ve spojení s realitou dané země. Mám tím na mysli to, že sice půjčím mapku a seznam památek, které by neměli vynechat, ale Praha není jen o památkách. Je tu noční život a další věci, které místní vždycky vnímají trochu jinak. Vzít někoho místo na Karlův most popít vínko na večerní Letnou, tvoří komplexní zážitek.
Ještě jedna poslední věc stojí za zmínku a tou je slušnost. Vždycky je dobré přemýšlet nad vyslovením souhlasu s žádostí. Rušit ji totiž někdy těsně před, je nejen neslušné, ale skoro i na záporné hodnocení, stejně jako když je vše domluvené a nakonec nikdo bez omluvy nedorazí. Úplně stačí představit si, že by se vám to stalo naopak.
A nakonec… s hodnocením je vše trochu snazší. Pokud tedy chcete vycestovat, je ideální nejdříve někoho ubytovat a třeba dvě tři hodnocení nasbírat. Vám samotným se pak bude spaní v cizině hledat snáze. Podmínkou to však není. 🙂
Tak… je to spíš výčet rad, ale třeba jsem někoho inspirovala. Třeba díky tomu někdo ještě vyrazí prohlédnout kus světa, i když má kapsy bez peněz. 🙂
Oo diky za clanek, me jsi rozhodne inspirovala.. Nooo ted uz jen mit ten vlastni gauc XD
Pro mladé lidi to bude ideální způsob jak s malými náklady cestovat.
Ty osobně jsi taky takto někam vycestovala? Jaké s tím máš zkušenosti? 🙂
Tohle je skvělý projekt. Samozřejmě se nemůžu zapojit, když bydlím u rodičů, nicméně jednou bych třeba tuhle možnost využila. Baví mě to. 🙂 Díky za tip! 😉
O tomhle jsem se bavila s kamarádem asi před dvěma lety. Ale až tady jsem se dočetla, jak to vlastně funguje. Děkuji 🙂
[2]: Musím říct, že mi žádosti chodí třeba i od starších maželských párů. Samotnou mě to překvapilo, ale zdá se, že zalíbení v tom našla nejen úplná mláďata. 🙂
Zajímavej článek, díky za něj 🙂
Takhle to vypadá zajímavě, s tím hodnocením to vypadá, že je to i jistá bezpečnostní pojistka.
To zní jako super nápad! Všechno je opravdu promyšlené do podrobností. Ráda bych se do toho zapojila, ovšem já bydlím totálně na konci světa, tak jsem zvědavá, jestli by chtěl být někdo u mě ubytován 😀
Teedo! Čteš mi myšlenky. Už několik měsíců po tom pokukuju. A dnes v noci jsem si to představovala. Ale zatím to spadá do kategorie věcí, které chci, ale žiju v blokaci, že to nejde.
Nedávno jsem o tom mluvila s kámoškou, ale nebyla mi schopna říct, o co konkrétně jde. takže díky za článek 🙂 Teď už vím všechno
[8]: Tak bezpečný není asi nikdy stoprocentně nic, ale je fakt, že si prostě sama vybíráš jestli ti je někdo sympatický nebo ne.. koukneš a vidíš. 🙂
[12]: jak víš, že mám jízdenky do Berlína za babku? 🙂 a jak víš, že jsem nenašla ubytování vhodné k ceně jízdenky? … já zas četla různé diskuze couchsurfařů a tam hrozně ty lidi, co neubytovávají, zatracovali… Takže jsem si to přebrala tak, že nejdřív je lepší fakt někoho ubytovat… A pak je tu i moje maminka, která šílí už jenom z představy spaní pod stanem či letem s nízkonákladovou společnosti.. 🙂 Ale dojde na to, ty nízkonákladovky jí vysvětlím názorně 😀
To je moc hezký zajímavý nápad. 🙂
Wow, o tomto slyším poprvé a dost mě to zaujalo! Docela ráda bych se někam tamto podívala. Děkuji za článek 🙂
je to parádní nápad a věřím, že má nespočet příznivců. Určitě je to zajímavá zkušenost. Já bych do toho ale nejspíš nešla. A to hlavně kvůli tomu, že mám malý byt 1+kk, takže by to bylo hodně náročné se soukromím. Vycestovat takhle někam – to by byla jiná, ale asi bych stejně radši jela s někým ve dvojici. Jsem na tohle srab a mám problém s důvěrou, kterou každou chvíli nabourávají další a další zprávy o znásilněních a přepadeních 😀 Ale s přítelem nebo kamarádkou, proč ne? 🙂
Jo to je sympatická věc a užitečnější Postcrossingu. :))
Myšlenka se mi zdá dobrá, ale sama bych nikam takhle "naslepo" nejela. Nevím, asi jsem příliš pesimistická a úzkostlivá… A ubytovat někoho u nás doma? Můj čas na to asi ještě neuzrál.