Čistý stůl

Čistý stůl

Ani nevím, kdy přesně začaly prázdniny. Ten přechod byl tak plynulý, že se mi hranice škola / léto úplně setřela. Plně jsem si to uvědomila až dneska. Místo toho, abych si z knihovny vlekla horu knih o válce ve Vietnamu nebo o Nixonovi, strčila jsem do plátěné tašky Kunderu a Huxleyho. Konečně.

S nadsázkou by se dalo říct, že rok se dělí na tři začátky. Začátek prázdnin, školy a kalendářního roku. A všechny tyto začátky ve mně vzbuzují nutně a nevyhnutelně plány a předsevzetí. Ta novoroční jsou jasná. Naučím se plést, běhat, budu hodná holka, však to znáte. Září se také píše samo. Nebudu trhat listy ze sešitů, nebudu si psát všechny poznámky do jediného sešitu, budu si psát poznámky. Však to také patrně znáte. Ale začátek prázdnin je jiný. Začíná to totiž úklidem.

Strašně nerada odjíždím a nechávám za sebou neuklizený byt. Znamená to, že když se vrátíte z cest, vrátíte se do bordelu. Unavení, uťapaní, místo abyste si prohlíželi fotky nebo testovali, jak výborně se spí na skutečné posteli, musíte jít a uklidit. Největší otrava světa. Existuje jediný způsob, jak tomu zabránit. A ten všichni známe.

Důležitý fakt je zároveň ten, že jako člověk, co toho má mraky a všechno honí na poslední chvíli, červen je u mě ne jen obyčejné zkouškové, ale něco jako souboj časem. Tohle válčení se odehrává v následující podobě:

Ráno letím na zkoušku, odsud do práce, v noci se vrátím a píšu seminárky. Ve tři ráno jdu honem spát. Ráno letím na zkoušku a dva testy. Odsud do práce a z práce honem domů. V půl čtvrté ráno další práce poslaná, leč tři večerní kafe a redbull mi nedají spát. Další zkoušku ráno zaspím. Letím rovnou do práce. Na tuhle zkoušku musím jindy. Diář přeškrtaný. Doma bordel. Nejím, nespím. Pracuju, čtu, vypisuju. Nejsou čisté hrnečky. Pak dojdou misky. Talíře taky. Hrnce jsou čisté, to jo, vařit není čas, ale do těch si kafe neudělám. Nevadí. Stejně mi hrnek od předchozího kafe ještě ani nezaschnul.

Vnímavý čtenář jistě postihne bystrým zrakem ten problém. Když skončí zkouškové a začínají prázdniny, u mě doma to vypadá jak po nájezdu Hunů. A co hůř, pořád ještě musím svoje prozkoušené a otestované tělo odvléct do práce. Člověk by řekl skoro i “ach jo”. Ale teď to přišlo. Uklidila jsem. Podlaha v kuchyni je čistá. Hrnečky jsou úhledně vyskládané. Koš na prádlo je prázdný a postel čistě povlečená.

Na mém stole není hromada papírů, kterou je pro položení notebooku nutno odhrnout. Listy jsou roztříděné a založené. Pastelky jsou ořezané a na nočním stolku leží, místo knihy o ruském pohledu na srpnovou invazi, kuchařka Dity Pecháčkové. Už mě nerozčiluje, že kočičák Vojta spí, když já nemůžu. Místo toho za ním běhám po bytě, tahám ho za ocas a škádlím přepadením ze zálohy, kdy ho pomuchlám a opusinkuju do hebkého kožíšku.

Ať už odjedu nebo ne, mám čistý stůl a nový seznam dobrodružných předsevzetí je úhledně vypsaný a připíchnutý na nástěnce. Prázdniny jsou tu. Je to jasné a definitivní. 🙂

About The Author

14 thoughts on “Čistý stůl

  1. Teedo, já chci být tebou, alespoň na ten začátek prázdnin. 🙂 Znám to naprosto přesně. Konec roku = hory papíru na stole, posléze hory papírů na zemi a na posteli. Papírky, které jsem házela kočce všude kolem. Když mám nejvíc práce, napadá mě, co všechno bych chtěla udělat.. přetřídit fotky, vydrbat hrnky pískem a vymalovat. Jenže pak ten kolotoč skončí a já nevím co. Dny jsou najednou prázdný, ale stejně ty hrnky nevydrbu 😀 Ale jo, inspirovalas mě, dneska vyklidim pokoj. A zítra se bude štukovat 🙂

  2. Zvláštní, postupně jsem přešel na jediný začátek, protože začátek prázdnin i školního roku z mého života vysublimovaly. Tak snad to ještě neznamená, že začátků fatálně ubývá ve prospěch konců :-).

  3. Veľmi pekne napísané intro do letných prázdnin. Som nevedel, že aj takto sa to dá opísať. Zas raz vidím blog, ktorý dokazuje, že aj denníčkové blogy vedia byť veľmi zaujímavé 🙂

  4. Mně už se to na žádná období ani nedělí, jedu zaběhnutě nonstop. Teď jsem vlastně ani nepostřehla, že jsou prázdniny, dochází mi jen to, že je léto. Zkouškovým pro mě sice končí aspoň na dva měsíce škola, ale jinak to jede dál úplně stejně. Přijde mi, že už ty přechody vnímám jen podle ročních období – jaro, léto, podzim, zima. 😀

  5. U mě prázdniny znamenají pomalu to samé. Ale místo dobrodružných seznamů, píšu seznamy knih, které musím přečíst, aby mě přes rok nelákaly a já se mohla v klidu věnovat učení a povinné četbě 🙂

  6. kuchařku Dity P. bych taky brala. u sebe to na bordel vidím až příští začátek školního roku, zatím je to jsou jen barvy, obrázky a pokusy o nějaký psaní.

  7. Já bych se vrátila do školy hned! A prázdniny bych si opravdu užila! Když pracuješ celý rok, ani ti nepřijde, že nějaké prázdniny existují. Tedy ano, všimla jsem si, protože děti mají prázdniny a já je musím hlídat. Mám méně času přes den a musím uklízet za pochodu. Halt my au pairky v zahraničí to taky nemáme jednoduchý. 😀 Užij si prázdniny za nás za všechny!! 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *