Možná to znáte… ani nevíte jak, dostane se k vám prsten a najednou ho vláčíte do Mordoru. A když to konečně máte hotový, tak máte pocit, že jste bez cíle. Všechno je jinak a přitom vlastně stejně. Život se nezměnil, jen nevíte, kam teď vlastně nabrat směr.
Dokončila jsem školu a na další už nejdu. Poprvé po dvaceti letech nejsem student. Strašně jsem se na tuhle chvíli těšila. Každé odpoledne můžu jít ven, bez výčitek, že něco odkládám… všechny víkendy mám volné a můžu někam jet, kamkoli. Nemusím zůstat doma a smolit 15 normostran o berlínské krizi. A hlavně, můžu konečně dělat to, co chci a dřív jsem na to neměla nikdy čas. A jsme u toho. Co vlastně chci dělat. Nemám totiž nejmenší tušení.
Tak trochu se zdá, že všechny ty školy, který jsem studovala, jsou zástěrkou. Když nevíte, co chcete, můžete studovat furt pryč a všechno ostatní ve vašem životě je vlastně jen “zatím, než dostudujete”. Je to oddalování rozhodnutí, jak se sebou skutečně naložit.
Takže jsem tu. Mám hotovo. A nevím co si s tím počít.
Mám kolem sebe celkem dost lidí, kteří tuhle situaci řeší partnersky. Pořídí si parťáka, děti a každý rok šetří na dovolenou, aby rutinně unikli z rutiny. Ale každému, kdo sem někdy zavítal, je asi jasné, že tohle není můj plán (a to ani B a dokonce ani Z). Vyhlašuji životní rozhodování. Říkejme tomu akce Prsten nebo Mordor, asi je to fuk. Smyslem je zjistit co ponesu a kam.
Co neseš kam ty?
P.S. Díky těm, co mi posledně vyplnili dotazníček. Byla tam nějaká prosba na vanilkový rohlíčky. Uvidíme, co se s tím bude dát udělat. 🙂
Ja kráčam a neviem kam… Blázon
Dáváš správné otázky, na které se ale těžko odpovídá. Ono zastírat skutečnost, že člověk není pevně rozhodnutý, co dál, se totiž nemusí jen školou, ale jde to i dalším zaměstnáním a činností. Popravdě, jsem sám velmi zvědavý, co ze mne jednou v životě bude :-).
To samé nyní prožívám já, tak nějak se ocitám na pomezí dvou cest, i když mám pocit, že jich je vlastně mnohem víc….
Podobně založená kamarádka to vyřešila tím, že teď v podstatě vydělává jenom na kurzy. Raftování, psychoterapeutický výcvik,lindy hop, kovařina, výchovný poradenství…:) A je spokojená :).
Gratuluju moc 🙂 … a úplně přesně vím, jak se cítíš – tohle, byť u mě trochu menší, prázdno se u mě objeví každé zkouškové.
Občas je lepší chvíli nehledat a on nám život sám ukáže směr 🙂 u mě to bylo miminko.